CO JE ANOTACE A PROČ JE DŮLEŽITÁ?
Anotace je stručný popis akce, který návštěvníkům pomáhá rychle pochopit, o čem daná akce je, co mohou očekávat a proč by ji neměli minout. Je to první text, podle kterého se lidé rozhodují, zda se akce zúčastní. Začněte shrnutím nejpodstatnějších informací – první věta slouží jako perex (krátká anotace) a bude přeložena do angličtiny. Následující text (dlouhá anotace) pak podrobněji rozvádí informace o akci. Pokud se Vaše akce vztahuje k výročí konkrétní osobnosti, připravte, prosím, i krátkou obecnou anotaci o ní a přidejte ji k textu jako nový odstavec.
JAK PRACUJEME S VAŠIMI TEXTY
Vámi odeslané texty upravujeme a sjednocujeme, aby měly všechny akce konzistentní styl a formát. Proto se může stát, že výsledná anotace na webu nebude doslovně odpovídat původní verzi – obsah bude samozřejmě zachován. Cílem úprav není přepisovat Vaše texty, ale zajistit, aby byl celý program jednotný – proto nám velice pomáhá, když anotace zpracujete podle pravidel níže. Konzistentní styl nám také usnadňuje překlad.
KRÁTKÁ ANOTACE
Je první větou celé anotace a musí sama o sobě sdělit vše podstatné: kdo (průvodce, vždy uveďte jeho profesi), kde, co, jak (pokud jinak než pěšky – např. na kole) a proč. V textu ji, prosím, vyznačte kurzívou. Příklady správně napsaných anotací naleznete na konci stránky nebo se můžete inspirovat v archivu akcí.
PRAVIDLA
- Neopakujte název akce.
- Pište obecně a používejte přítomný čas.
- Vždy uveďte jméno průvodce bez titulů, jen s profesí (architekt, historik, památkář…). Jsou-li průvodci více než dva, napište např. kolektiv architektů a teoretiků.
- Nepoužívejte slova procházka ani prohlídka – typ akce je označen v programu a informace by se opakovaly.
DLOUHÁ ANOTACE
Plynule navazuje na krátkou anotaci – neopakuje ji, ale rozvíjí. Přináší širší kontext: informace o budově, území nebo tématu. Musí být konkrétní – obecné formulace jako např. „přednáška o architektuře“ čtenáři nic neřeknou a akce tak zbytečně ztrácí na atraktivitě. Pamatujte, že píšete hlavně pro laické publikum. Proto se, prosím, vyvarujte přehnaně odborným výrazům, kterým by běžný návštěvník nemusel rozumět.
DÉLKA CELKOVÉHO TEXTU (krátká + dlouhá anotace) MUSÍ BÝT V ROZMEZÍ 300 – 1000 ZNAKŮ VČETNĚ MEZER.
Příklad č. 1:
Název akce: NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
Dlouhá anotace: Nový židovský hřbitov, založený v roce 1890, je součástí rozsáhlého komplexu Olšanských hřbitovů a jsou na něm pohřbeny mnohé významné osobnosti. Kromě Franze Kafky jsou to např. básník Jiří Orten nebo spisovatel Ota Pavel. Mnohé z náhrobních kamenů jsou dílem významných českých sochařů či architektů – např. Jana Kotěry, Josefa Zasche nebo Josefa Fanty.
Příklad č. 2:
Název akce: ARMÁDNÍ MUZEUM ŽIŽKOV
Krátká anotace: Nově zrekonstruovanou budovou Vojenského historického ústavu s ředitelem odboru muzeí Michalem Burianem.
Dlouhá anotace: Od roku 1927 začal na vrchu Vítkově podle návrhu architekta Jana Zázvorky vznikat komplex mauzolea, pantheonu a jezdecké sochy Jana Žižky jako památníku boje za státní a národní samostatnost. Níže, na úpatí Vítkova, byl dle jeho návrhu realizován také areál tří budov, které měly sdružovat archiv, muzeum a správní objekt. Ty od roku 1945 slouží jako Armádní muzeum VHÚ a mezi lety 2018–2022 prošly generální rekonstrukcí, při které vznikly také zcela nové expozice. V nejvyšším patře jedné z budov funguje Café Kupka s terasou.
Příklad č. 3:
Název akce: ZE STŘECHY METRA NA STŘECHU ROZHLEDNY
Krátká anotace: S architektkou a spisovatelkou Annou Beatou Háblovou divočinou města od Rajské zahrady na rozhlednu Doubravka.
Dlouhá anotace: Průchozí prostory střechy metra, liminální prostory, plány Černého mostu, které se nenaplnily, a absurdity, které nenaplněním plánů vznikly. Divočinou města až na rozhlednu Doubravka architekta Martina Rajniše s výhledem na rozsáhlý koktejl města a přírody. Dále nepředvídatelnými zákoutími kolem románského kostela z 13. století až na vlakovou zastávku Praha-Kyje, odkud se lze rychle dostat zpět do centra Prahy.