S historičkou Romanou Rosovou a historikem architektury Martinem Strakošem po meziválečné architektuře v centru města.
Trasa se bude věnovat přestavbám starších objektů v duchu nové věcnosti – například bloku domů za Hláskou od architektů Otto Reichnera a Haralda Bauera nebo Drechslerově tiskárně podle návrhu Ericha Geldnera. Přiblíží i proměnu nemocnice U Rytířů v podání Karla Wernera a Gustava Purdeho. Ukáže také novorenesanční budovu pošty na Masarykově třídě, kterou brněnský architekt Miloslav Kopřiva upravil ve stylu mezi architektonickou modernou a obloučkovým dekorem. Zastaví se u jediné novostavby v centru z konce 30. let – obytného a obchodního domu městské spořitelny od architekta Otto Reichnera a u monumentální stavby obchodního domu Breda & Weinstein od Leopolda Bauera. Na závěr přiblíží unikátní technickou památku – měnírnu elektrického proudu jako doklad technického rozvoje 20. století.
Trasa:
1. Obchodní dům Breda &Weinstein, náměstí Republiky 159/9, 160/11, Opava-Město, Leopold Bauer, 1927–1928
2. Obytný a obchodní dům městské spořitelny, Horní náměstí 170/24, Opava-Město, Otto Reichner, 1937–1940
3. Dům Friedy Teitelbaumové, Horní náměstí 379/61, Opava-Město, Harald Bauer, 1935–1936
4. Dům Alexandra Niedermeyera, Horní náměstí 381/67, Opava-Město, Otto Reichner, 1932-1933
5. Nájemní dům Františka Havlického, Hrnčířská 266/2, Opava-Město, firma Nekvasil, 1926–1928
6. Přestavba pošty, Masarykova třída 335/22, Opava-Město, Miloslav Kopřiva, 1927–1929
7. Drechslerova tiskárna, sady Svobody 448/4, Opava-Město, Erich Geldner, 1930
8. Nemocnice U Rytířů, Popská 222/11, Opava-Město, Karl Werner, Gustav Purde, 1929–1930
9. Měnírna elektrického proudu, Rybí trh, Opava-Město, Erich Geldner, 1931
Kapacita 30 osob, rezervace na GoOut.
Provádí: Martin Strakoš, Romana Rosová, historik a historička architektury
so 11. 10. | 15:00 | Obchodní dům Breda-Weinstein, náměstí Republiky 159/9, Opava
Spolupořadatelem akce je Spolek architektury města.
Autor fotografií: Soukromá sbírka manželů Knapíkových a sbírka Slezského zemského muzea