OTTA (otevřený think tank architektů), pořádaný v ČKA několikrát ročně na různá témata z oblasti architektury, tentokrát nabídne prostor pro otevřenou debatu o rovném přístupu, zastoupení žen v architektuře i v profesní samosprávě.
Moderují:
Markéta Zdebská – 1. místopředsedkyně představenstva ČKA, předsedkyně pracovní skupiny ČKA pro celoživotní vzdělávání a členka iniciativní skupiny ČKA pro otázky rovného přístupu k profesi
Štěpánka Endrle – členka představenstva ČKA, předsedkyně iniciativní skupiny ČKA pro otázky rovného přístupu k profesi
Karolína Kripnerová – členka představenstva ČKA, členka pracovní skupiny ČKA pro dostupné bydlení
V panelové debatě vystoupí tyto osobnosti: Ján Antal, Simona Binko, Elke Duda, Anna Koukolová, Pavlína Malíková, Jiří Opočenský, Viktorie Součková, Irena Šestáková, Barbora Weinzettlová
Srdečně zveme všechny zájemkyně a zájemce z řad odborné i široké veřejnosti. Diskuse je součástí festivalu Den architektury 2025, který se letos koná s mottem TA ARCHITEKTURA.
Těšíme se na diskuzi s Vámi, ať již osobně, či online!
Rezervace na GoOut.
st 8. 10. | 17:00 | Česká komora architektů, Josefská 34/6, Praha 1 + online | předpokládaná doba trvání: 120 minut
Medailonky vystupujících:
Ján Antal je zakladatelem holdingu FMRWRK, do kterého patří studio Perspektiv, Design & Build studio Arkhe a také truhlárna AM Interior. Ján vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a od roku 2015 se věnuje řízení studia Perspektiv z pozice Managing Partner & Head Architect. V roce 2021 byl vybrán do žebříčku 30 pod 30 slovenské mutace magazínu Forbes. Během své kariéry se autorsky podílel na mnoha tuzemských a zahraničních projektech v rámci celé řady architektonických typologií.
Simona Binko je historička umění a kulturní manažerka žijící v Berlíně se specializací na česko-německou výměnu. Spolukurátorka řady akcí s názvem archint at BHROX, která si dává za cíl propojovat odborníky a zainteresované zájemce z Česka a Německa, aby diskutovali a obeznamovali se s aktuálními tématy týkajícími se architektury, urbanismu a stavební kultury. V roce 2020 založila SALOON Praha, lokální pobočku mezinárodní sítě žen působících na poli výtvarného umění. V minulých letech se podílela na výzkumném projektu NAKI Průmysl a umění s názvem Přivedli svět domů. Binkovi a Josef Gočár, výstavě Raumschiff Enterprise k 50. výročí budovy české ambasády v Berlíně nebo na rezidencích pro český pavilon na Bienále architektury v Benátkách 2023.
Elke Duda je berlínská architektka, která se dlouhodobě zasazuje o viditelnost a rovnoprávnost žen ve stavebnictví. Byla koordinátorkou festivalu WIA Berlin 2021 a spoluautorkou publikace Women in Architecture – Facets of Female Building Culture (nakladatelství Jovis). Jako členka sítě n-ails e.V. podporuje přes 20 let větší zastoupení žen v architektuře. Kromě toho působí jako nezávislá architektka a expertka na udržitelné kontrukce a poradenství v oblasti ochrany klimatu a adaptace na změny klimatu na komunální úrovni.
Štěpánka Endrle je absolventkou oboru Zahradní a krajinářská architektura na brněnské Mendelově univerzitě a oboru Zemědělské inženýrství – zahradnictví na ČZU. Rok strávila také na vídeňské Universität für Bodenkultur. Prakticky se krajinářské architektuře začala věnovat ještě při studiu v roce 2002. Krátce nato založila svůj vlastní krajinářský ateliér L&SCAPE (dříve ŠMÍDOVÁ LANDSCAPE ARCHITECTS), který se věnuje široké škále krajinářských projektů. Za jedno ze svých poslání Štěpánka považuje změnu vnímání krajinářské architektury v Česku – jako oboru založeného na mezioborové spolupráci, který klade důraz na dlouhodobou udržitelnost. Je aktivní členkou představenstva a předsedkyní iniciativní skupiny pro otázky rovného přístupu k profesi.
Anna Koukolová studovala fakultu architektury na ČVUT v Praze s ročním studiem na Sizově FAUP v Portu v Portugalsku. Před založením ateliéru ANNA KOUKOLOVÁ ARCHITEKTI vyzkoušela práci v malém studiu Mulders van den Berk v Nizozemsku a autorskou spolupráci s dalšími českými architekty (Ing. arch. Marta Tyrpeklová, Ing. Marcela Koukolová, EHL&KOUMAR ARCHITEKTI ad.). Ateliér má za sebou realizace od rekonstrukcí menších měřítek (např.: konverze výrobní haly na kanceláře studia Monolot v pražských Holešovicích) až po veřejné budovy (Lidový dům v Novosedlicích) nebo úspěchy v architektonických soutěžích (Výstavní prostory města Sušice, MŠ v Jablonci nad Nisou ad.). Když zrovna nepracuje, tak chodí po horách (pěšky i na lyžích), věnuje se keramice nebo nově objíždí českou krajinu na kole.
Karolína Kripnerová vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze a absolvovala odborné stáže v USA, Rakousku a Německu. Vede vlastní studio Karolína Kripnerová architekti. Mezi lety 2023 a 2025 Vyučovala na FA ČVUT Základní ateliér. Je držitelkou Fulbrightova stipendia. Za svou disertační práci s tématem, jak architekti a architektky mohou pomoci řešit téma bezdomovectví, získala Cenu Stanislava Hanzla. Je spoluzakladatelkou organizace Architekti bez hranic, která se zaměřuje na sociální přesahy architektury. Za dokumentární cyklus Architektura soužití obdržela se spoluautory J. Rousem a V. Sigmundem Cenu Mileny Jesenské. Spolu s Jankem Rousem připravila Karolína už dvě výstavy na téma bezdomovectví, krize bydlení a architektura – první v roce 2024 pro pražskou galerii VI PER a druhou letos pro milánské Trienále architektury. Výstava s názvem Síla rozhodnutí je ke zhlédnutí do listopadu 2025, vyšla k ní také stejnojmenná kniha. Karolína je aktivní členkou představenstva České komory architektů a pracovní skupiny pro dostupné bydlení.
Pavlína Malíková je krajinářská architektka, která vystudovala obor zahradní a krajinářské architektury v Lednici na Moravě. Po studiích působila tři roky v ateliéru Florart, kde získala cenné zkušenosti s navrhováním a koordinací realizací. V roce 2005 spoluzaložila s Martinou Forejtovou a Alešem Steinerem ateliér a05. Od roku 2016 vede spolu s Alešem Steinerem kancelář Steiner a Malíková – krajinářští architekti. Jejich práce se soustředí především na veřejný prostor – parky, náměstí, ulice i krajinné zásahy – a vychází z jedinečnosti a rozmanitosti konkrétního místa. Do prostředí vnáší nový život, důraz na uživatelský komfort a dlouhodobou udržitelnost, aby přinášela více radosti lidem a podporovala přirozené fungování měst i krajiny.
Jiří Opočenský dokončil v roce 2004 FA ČVUT v ateliéru Romana Kouckého, přičemž v rámci studia absolvoval zahraniční studium na Technické Univerzitě v Eindhovenu. V letech 2012–2013 byl vedoucím ateliéru ZAN na FA ČVUT a v roce 2019 městským architektem v Libčicích. Od roku 2023 je členem vědecko-technické rady FA ČVUT. Pravidelně zasedá jako porotce v českých i mezinárodních architektonických soutěžích. Po studiu na fakultě působil v ateliéru KAVA a DNA architekti a v roce 2007 společně se Štěpánem Valouchem založili vlastní ateliér OVA, který dnes tvoří více než třicet stálých členů. Prvním větším projektem byla rekonstrukce Spolkového domu ve Slavonicích. Uspěli ve vyzvané soutěži na apartmánové domy v Peci pod Sněžkou nebo v soutěži na rekonstrukci a dostavbu sídla firmy Lasvit, která po dokončení získala Českou cenu za architekturu 2020. V roce 2025 ateliér dokončil stavby dvou základních škol v Chýni a Berouně, byty v Hradci Králové a rekonstrukci obchodního centra Grand v Pardubicích. Pracuje na projektech z vyhraných soutěží, jako je dostavba 4. Kvadrantu Vítězného náměstí spolu s BCA (NL) nebo multifunkční sportovní arény v Pardubicích ve spolupráci s PPP. K poslednímu úspěchu patří 1. místo v mezinárodní veřejné soutěži na sportovní halu pro dráhovou cyklistiku v Brně.
Viktorie Součková vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou dokončila v roce 2000 u Evy Jiřičné. Již během studií působila v londýnském studiu Foster + Partners, kde pracovala na projektech Metropolitan Warsaw v Polsku a závodišti Newbury Racecourse ve Velké Británii. Od roku 2001 se podílela na řadě projektů, mezi něž patří např. Bexley Business Academy, nominovaná v roce 2004 na Stirling Prize. V roce 2007 se přestěhovala zpět do Prahy, kde vedla pobočku studia Hamiltons (později BFLS). V roce 2012 se tato kancelář stala součástí Bogle Architects. Viktorie Součková stála u zrodu projektu povoleného územním rozhodnutím Nákladového nádraží Žižkov a mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Dnes působí jako výkonná ředitelka pražské kanceláře Bogle Architects a zároveň řídí evropské projekty ateliéru. Mezi její nejvýznamnější realizace patří rezidenční komplex Šárecký dvůr, Top Residence Pomezí, kancelářské a rezidenční objekty Astrid, univerzitní budovy Mephared II a řada dalších komerčních, rezidenčních a vzdělávacích projektů. Viktorie je členkou ČKA a britské ARB a RIBA.
Irena Šestáková je profesorkou na Fakultě architektury ČVUT, kde vede návrhový ateliér Šestáková–Dvořák, který se jako jediný ateliér na FA systematicky a dlouhodobě zaměřuje na stavby pro sociální služby, přístupnost prostředí a sociálního začlenění. V průběhu let převzala výuku bezbariérového řešení staveb a integraci přístupnosti do výuky předmětů Nauka o stavbách I–III. V rámci výzkumu se podílí na publikacích zabývajících se bydlením osob se zdravotním postižením, architekturou pro seniory a návrhy bezbariérových budov. Na akademické úrovni zastává významné funkce – od roku 2022 je proděkankou pro rozvoj a výstavbu na FA ČVUT, je zástupkyní vedoucího Ústavu nauky o budovách a podílí se na vedení fakulty v dalších orgánech. Mezi její vybrané projekty patří rekonstrukce a dostavba Lauderovy školy a gymnázia v Praze 2, výstavba komunitního centra a bydlení pro seniory v Satalicích, rekonstrukce libeňské synagogy s dostavbou rabínského domu i přestavba menzy ČZU na výukový pavilon. Irena Šestáková je členkou ČKA.
Barbora Weinzettlová absolvovala v roce 2013 Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od studií se věnuje architektuře menšího měřítka, ve které klade důraz na detail a respekt ke kontextu místa. Je členkou ateliéru 111 architekti, rozkročeného mezi Prahou a jižními Čechami. Její práce bývá oceňována pro citlivé propojení současné architektury s prostředím a pro schopnost vtisknout stavbám osobní i komunitní rozměr. V roce 2020 získala titul finalista České ceny za architekturu za návrh a realizaci rodinného domu v Jinonicích a v roce 2022 hlavní cenu za Dům na Kozině v jižních Čechách, který je zároveň domovem její rodiny. Její přístup zdůrazňuje udržitelnost, kontinuitu s místní tradicí a kvalitu každodenního života obyvatel.
Markéta Zdebská studovala architekturu v letech 2004–2010 u Petra Keila na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde také absolvovala stáž v ateliéru grafiky u Rostislava Vaňka. Během studia pracovala v ateliéru Josefa Pleskota a další zkušenosti získala díky spolupráci s M1 architekti. Již jako studující začala rozvíjet samostatnou praxi a v roce 2010 založila ateliér BY architects, který dnes vede se svým mužem Markem Žáčkem. Kompaktní tým ateliéru pracuje na projektech různorodého měřítka a zaměření. Studio je pravidelně oceňováno ve veřejných soutěžích a realizace jsou prezentovány v českých i zahraničních publikacích. Tři projekty byly nominovány na Českou cenu za architekturu. Kromě práce v ateliéru se Markéta Zdebská intenzivně věnuje činnostem samosprávné organizace – je členkou představenstva ČKA a momentálně její 1. místopředsedkyní. Pravidelně také zastává funkci porotkyně v architektonických soutěžích.
