Josef Fanta se narodil 7. prosince v roce 1856 v Sudoměřicích u Tábora. Tento český architekt, malíř, designér a spisovatel se řadí ke generaci umělců Národního divadla, která se podílela na výstavbě a dekoraci budovy. Josef Fanta úzce spolupracoval s architektem Antonínem Weihlem a navázal na tradici české renesance 16. století. Od počátku 20. století byl hlavním představitelem secesní architektury. Jeho práce využívají novoromantické a secesní prvky a zanechaly nesmazatelnou stopu ve městech i regionální architektuře. Byl také významným mecenášem umění a zasadil se o ochranu památek.
V programu letošního ročníku připomínáme 70. výročí jeho úmrtí. Asi nejznámějším Fantovým projektem je historická budova pražského hlavního nádraží, dokončená v roce 1909. Budova původně známá jako Wilsonovo nádraží, je ukázkou secesního stylu a je považována za vrcholné dílo historizující architektury. Fanta vytvořil nejen esteticky působivou, ale také funkční stavbu, která slouží jako významný dopravní uzel již více než 100 let a představuje významnou kulturní památku.
Dalším příkladem, který budou moci návštěvníci zažít je Ondřejovská hvězdárna, situovaná nedaleko Prahy, kterou Fanta navrhl pro významného astronoma a mecenáše Jana Friče. Představíme i jeho realizace určené k privátnímu bydlení – vily Kouřimka a Obereignerova v Poděbradech, jako příklady luxusního bydlení z počátku 20. století, které kombinují estetickou hodnotu s pohodlím a funkcionalitou.
Fanta svým dílem přispěl k formování moderního vzhledu českých měst a jeho práce je dodnes oslavována jako vrchol české secesní architektury a právě oslavy jeho 70. výročí úmrtí nám dávají příležitost znovu se zamyslet nad jeho přínosem a trvalým vlivem na českou architektonickou scénu.
